Mono, nebo barevná kamera: volba z pohledu zpracování obrazu
Monochromatické kamery (Mono) a barevné kamery (OSC) mají v astrofotografii každá své výhody a nevýhody. Tento článek se nevěnuje číslům na papíře ze specifikací, ale se zaměřením na „zpracování obrazu“ a s ohledem na reálné okolnosti pojednává o tom, co získáte a co ztratíte, když zvolíte monochromatickou kameru místo barevné.
Výhody monochromatické kamery
- Šum se snadněji zpracovává. Při snímání po jednotlivých kanálech bývá zpravidla větší prostor pro potlačení šumu.
- Každý snímek má obvykle vyšší účinnost záznamu. Signál se v jediném pásmu hromadí účinněji.
- Vyšší odolnost vůči chybám. Když má některý kanál problém, můžete ho opravit pomocí ostatních kanálů.
Nevýhody monochromatické kamery
- Náklady výrazně rostou. Filtry, filtrové kolo a elektronický fokusér – to všechno navyšuje výdaje na celý systém.
- Každý kanál potřebuje dostatek snímků. Signál se musí rozdělit mezi jednotlivé kanály, takže nároky na celkový objem snímání jsou vyšší.
- Je potřeba víc dovedností ve zpracování obrazu. Skládání, zarovnání, ladění barev – každý krok je pracnější než u barevné kamery.
Pár rad pro zájemce, kteří se chtějí do toho pustit
Kdo tedy chce zkusit monochromatickou kameru, musí si nejdřív připravit dost munice v peněžence a k tomu mít dostatek času i dovedností ve zpracování obrazu. Pokud tyhle věci ještě nemáte srovnané, i tak osobně doporučuji nejdřív si na barevné kameře vybrousit techniku a trpělivost a teprve pak zvažovat, jestli upgradovat.
Přidám ještě poznámku ke své vlastní situaci: z výše uvedených důvodů sice teď většinu času zpracovávám monochromatické snímky, ale ve skutečnosti pořád mám po ruce i barevnou zrcadlovku – Nikon D810 upravený pro astrofotografii. U nástrojů neexistuje absolutně lepší nebo horší; klíčové je, jestli se hodí k vaší současné fázi a potřebám.