Přehled procesu zpracování v lineární fázi programu PixInsight
Zpracování snímků hlubokého vesmíru lze zhruba rozdělit na dvě fáze – lineární a nelineární. Tento článek se věnuje přehledu procesu zpracování v lineárním stavu – kroků sice není mnoho, ale tvoří základ celého zpracování.
Zobrazení a proces v lineární fázi
V lineárním stavu se pro zobrazení používá především nástroj STF (roztažení na obrazovce), který zároveň pomáhá při nastavování nástroje HT (Histogram Transformation). Na příkladu snímku pořízeného monochromatickou kamerou vypadá průběh zhruba takto:
0. Předzpracování: Calibration, Cosmetic Correction, Debayer (potřebný jen u barevných kamer), Star Alignment, Integration.
Poté se nejprve provede hlavní redukce šumu a pak se přechází k samostatnému zpracování jednotlivých kanálů:
- Luminanční kanál: DBE, dekonvoluce.
- Barevný kanál: barevná kalibrace, DBE, odstranění přebytečné zelené, odstranění šumu na úrovni pixelů.
Poté se na luminanční i barevný kanál zvlášť aplikuje jedno výrazné nelineární roztažení (na schématu procesu označené malými žlutými šipkami), aby se připravilo spojení luminančního a barevného kanálu a formálně se přešlo ke zpracování v nelineární fázi.
Několik připomínek
Kroků zpracování v lineárním stavu sice není mnoho, ale jsou naprosto klíčové pro úspěch nebo neúspěch pozdější nelineární fáze, a stojí za to je pořádně prostudovat.
Kromě toho se zpracování galaxií a mlhovin v lineární fázi ve skutečnosti příliš neliší – do jisté míry sdílejí téměř všechny kroky, takže si je není třeba pamatovat jako dva zcela odlišné postupy.
Nakonec bych chtěl zdůraznit toto: v celém procesu zpracování (zejména v nelineární fázi) se velká část úsilí ve skutečnosti věnuje tvorbě masek. Maska je při zpracování astronomických snímků nepostradatelnou dovedností, kterou je nutné se naučit, ale zároveň i jednou z věcí, jejichž podstatu je nejtěžší doopravdy zvládnout. Čím dřív s jejím nácvikem začnete, tím lépe.